Pro nás nebyla naštěstí volba složitá. Plán zněl jasně: Za část peněz si pořídíme počítače do třídy a zbývající obnos použijeme na setkání se slovenskými partnery. Činy nezůstaly daleko za myšlenkami. S kolegyněmi z partnerských škol jsme našly vhodné datum a naplánovaly program výletu. Děti si zařídily pasy a mohlo se vyrazit.

Cesta do Bojnice uběhla rychle, naštěstí až ke konci začaly padat klasické otázky: “Kdy už tam budeme?“ Před Prievidzou z levoboku vykoukl náš cíl, zámek Bojnice. Na parkovišti na nás již čekaly děti z Trenčianské Turné a Žiliny. Po seznámení plném počátečního ostychu jsme se přesunuli do zámecké zahrady a vyčkali na manželku krále Mudroslava (průvodce naším letošním projektem totiž onemocněl a nemohl se sám zúčastnit). Královna nás požádala o pomoc při plnění náročného úkolu. Všechny jeho části se nám podařilo vyřešit a zbavili jsme tak Mudroslavovo království nenasytného draka. Za odměnu děti od královny a její kamarádky – Třešňové víly obdržely eTwinningové vysvědčení. Po namáhavém dopoledni jsme se přesunuli do zoologické zahrady a užili si zde zbytek pobytu se slovenskými kamarády.

A co se dětem nejvíce líbilo?  Nebylo to jen předávání vysvědčení, rozverní medvědi či obrovští sloni, ale právě ono vzájemné bližší poznání se a setkání z očí do očí. Např. Karince se líbilo, že jsme si vzájemně rozuměli, ačkoliv jsme ze zahraničí. A to je, myslím, dobrý základ, na němž můžeme stavět další spolupráci.

Mgr. Pavla Vytrhlíková,  ZŠ Hustopeče